Bourací práce raději nechte na profesionálech

Že existují ankety, ve kterých lidé anonymně odpovídají na dorazy směřované k nejužitečnějšímu povolání, zřejmě víte. Objevují se tam nejčastěji profese lékaře a hasiče. Bez nich se společnost neobejde a proti tomuto hodnocení zřejmě nebudete nic namítat. Zajímavé by ovšem bylo hodnotit nejpodřadnější profese a pracovní úkony, to bychom se dozvěděli zajímavé informace!

Možná, že by v tomto seznamu nejméně oblíbených prací byly zařazováni i stěhováci, kopáči a lidé, co se zabývají bouracími pracemi v Praze. Některým lidem mohou tyto činnosti připadat natolik primitivní, že by je, jak se říká, levou zadní, zvládli sami třeba o půlnoci. Takovéto pyšné vychloubání je však typické obvykle pro toho, kdo by v takové situaci kolaboval. Měli bychom si vážit i těchto pracantů, protože se sami můžete dostat do situace, kdy je budete potřebovat. A opovrhovat jimi by bylo krajně hloupé.

Když to na vás spadne

Představte si, jak takový namyšlený jedinec, s pocitem nadřazenosti, prohlásí, že v sobotu ráno začne na své parcele bourat starou kůlnu. Ta je do dvou třetin výšky vyzděna, zbytek tvoří dřevěná nástavba a krovy se střešními taškami typu bobrovek. Zdánlivě jednoduchá záležitost, stačí párkrát do kůlny uhodit velkým kladivem, a ta se sesype, jak domeček z karet.

Na takovéto úvahy můžete snadno doplatit, protože bourací práce mají také svůj řád a postup. Velmi snadno na vás může spadnout střecha, zavalit vás uvolněné zdivo, a to vše jsou stavební materiály velmi těžké a nebezpečné. Zával vám poláme kosti, zlomí vaz, způsobí vnitřní zranění hrudníku a břicha, poškodí lebku nebo vás udusí.

Nepovažujte bourací práce za primitivní, tito lidé dobře ví, co dělají, jak postupovat, aby nedošlo k úrazu, a jak si počínat, aby zbourali jen to, co je třeba. Některé pracovní činnosti jsou natolik náročné na rozvahu, že je k tomu nutné vytvořit přesný projekt a důkladnou rozvahu.